Právě máme na čepu:

Právě čepujeme pivo s pořadovým číslem 1198 od otevření restaurace v r. 2005.

1

Jura 11°

světlý ležák (Jarošovský pivovar, Jarošov) Pale Lager

2

Jantarový Doppelbock 18°

polotmavý speciál (Šumavský pivovar Vimperk) Doppelbock

3

Zetko 14°

polotmavý speciál (Znojemský městský pivovar, Znojmo) Amber Lager

4

Oak American Stout 16°

(Brew Team, Praha)

5

Břevnovský Benedict 12,5°

nefiltrovaný světlý ležák (Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha) Unfiltered Pale Lager

6

Kloster Weisse Hell

pšeničné (Brauerei Aldersbach (D)) Weissbier

SPODNĚ KVAŠENÁ PIVA

Typické české pivo je spodně kvašený ležák plzeňského typu. Spodně kvašená piva dnes představují významnou většinu na světovém trhu, a to jak množstvím značek, tak celkovým výstavem. Zatímco u nás je slovo „ležák“ hlavně označením určité síly piva (od 11% do 12,9% extraktu původní mladiny), v ostatním světě slovo LAGER označuje především způsob kvašení. Označení PILS, PILSNER nebo PILSENER naznačuje, že se jedná o pivo navazující na tradici více chmeleného piva plzeňského typu, které se začalo průmyslově vařit v Plzni v r. 1842 a proslavilo se po celém světě. Tradice spodně kvašených piv však vychází i z jiných oblastí, například z Německa, a to zejména z Mnichova. Do kategorie spodně kvašených piv patří i další typy piv, například trochu silnější, historicky většinou zjara vařené pivo MÄRZEN, nebo silné tmavé pivo BOCK či ještě silnější DOPPELBOCK. Můžeme se setkat i s označením SPEZIALBIER nebo STARKBIER, svoji kategorii představuje i VÍDEŇSKÝ LEŽÁK čili WIENER LAGER, tmavá piva bývají v Německu také označena SCHWARZBIER. Zvláštní kategorii představuje spodně kvašené „parní pivo“ neboli STEAMBEER, které se vyvinulo na západním pobřeží USA (pozor, nezaměňovat s pivem DAMPFBIER v Německu, které je vlastně svrchně kvašený ALE). U nás se až na výjimky v průmyslových pivovarech pivo jiného typu prakticky nevaří.