Právě máme na čepu:

Právě čepujeme pivo s pořadovým číslem 1236 od otevření restaurace v r. 2005.

1

Blackout 16°

Stout (Pivovar Volt, Jablonec nad Nisou)

2

Benedict Tmavý ležák 11°

Tmavý ležák (Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha, Praha)

3

4

Benedict 14°

White IPA (Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha)

5

Břevnovský Benedict 12,5°

Světlý ležák (Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha)

6

Pšenice 12°

Pšeničné (Pivovar Zichovec)

SPODNĚ KVAŠENÁ PIVA

Typické české pivo je spodně kvašený ležák plzeňského typu. Spodně kvašená piva dnes představují významnou většinu na světovém trhu, a to jak množstvím značek, tak celkovým výstavem. Zatímco u nás je slovo „ležák“ hlavně označením určité síly piva (od 11% do 12,9% extraktu původní mladiny), v ostatním světě slovo LAGER označuje především způsob kvašení. Označení PILS, PILSNER nebo PILSENER naznačuje, že se jedná o pivo navazující na tradici více chmeleného piva plzeňského typu, které se začalo průmyslově vařit v Plzni v r. 1842 a proslavilo se po celém světě. Tradice spodně kvašených piv však vychází i z jiných oblastí, například z Německa, a to zejména z Mnichova. Do kategorie spodně kvašených piv patří i další typy piv, například trochu silnější, historicky většinou zjara vařené pivo MÄRZEN, nebo silné tmavé pivo BOCK či ještě silnější DOPPELBOCK. Můžeme se setkat i s označením SPEZIALBIER nebo STARKBIER, svoji kategorii představuje i VÍDEŇSKÝ LEŽÁK čili WIENER LAGER, tmavá piva bývají v Německu také označena SCHWARZBIER. Zvláštní kategorii představuje spodně kvašené „parní pivo“ neboli STEAMBEER, které se vyvinulo na západním pobřeží USA (pozor, nezaměňovat s pivem DAMPFBIER v Německu, které je vlastně svrchně kvašený ALE). U nás se až na výjimky v průmyslových pivovarech pivo jiného typu prakticky nevaří.