Právě máme na čepu:

Právě čepujeme pivo s pořadovým číslem 907 od otevření restaurace v r. 2005.

1

Vimperk Zázvor 13°

světlý speciál se zázvorem (Šumavský pivovar Vimperk) Ginger Lager

2

White Hopper 19°

pšeničná double IPA (Pivovary Raven a Permon, Plzeň, Sokolov) Wheat Double IPA

3

ZLoun 15°

svrchně kvašené (Pivovar ZLoun, Louny) India Pale Ale

4

Benedict 18°

Porter (Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha)

5

Benedict

nefiltrovaný světlý ležák (Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha) Unfiltered Pale Lager

6

Krombacher Weizen

svrchně kvašené pšeničné (Krombacher Brauerei, Kreuztal (BRD))

SPODNĚ KVAŠENÁ PIVA

Typické české pivo je spodně kvašený ležák plzeňského typu. Spodně kvašená piva dnes představují významnou většinu na světovém trhu, a to jak množstvím značek, tak celkovým výstavem. Zatímco u nás je slovo „ležák“ hlavně označením určité síly piva (od 11% do 12,9% extraktu původní mladiny), v ostatním světě slovo LAGER označuje především způsob kvašení. Označení PILS, PILSNER nebo PILSENER naznačuje, že se jedná o pivo navazující na tradici více chmeleného piva plzeňského typu, které se začalo průmyslově vařit v Plzni v r. 1842 a proslavilo se po celém světě. Tradice spodně kvašených piv však vychází i z jiných oblastí, například z Německa, a to zejména z Mnichova. Do kategorie spodně kvašených piv patří i další typy piv, například trochu silnější, historicky většinou zjara vařené pivo MÄRZEN, nebo silné tmavé pivo BOCK či ještě silnější DOPPELBOCK. Můžeme se setkat i s označením SPEZIALBIER nebo STARKBIER, svoji kategorii představuje i VÍDEŇSKÝ LEŽÁK čili WIENER LAGER, tmavá piva bývají v Německu také označena SCHWARZBIER. Zvláštní kategorii představuje spodně kvašené „parní pivo“ neboli STEAMBEER, které se vyvinulo na západním pobřeží USA (pozor, nezaměňovat s pivem DAMPFBIER v Německu, které je vlastně svrchně kvašený ALE). U nás se až na výjimky v průmyslových pivovarech pivo jiného typu prakticky nevaří.